Několik let už pro Vás shromažďujeme, třídíme a zveřejňujeme seminárky, referáty, eseje, studentské práce a přijímací testy let minulých. Pokud jsme Vám pomohli, budeme velice rádi, když nám pošlete také nějakou svou práci nebo práci kamaráda. Pošlete nám své seminárky, maturitní otázky nebo čtenářský deníky a budete moci zůčastnit velké soutěže o hodnotné ceny za 30 000 Kč (např. skok padákem), soutěž najdete na www.soutez.kampomaturite.czdo 12. 12. 2007. Předešlou soutěž vyhrál Karel Smejkal Obchodní akademie z Plzně, který nám zaslal 9 seminárek. Gratulujeme.
Eseje, referáty či seminárky můžete zasílat emailem na info@KamPoMaturite.cz jako přílohu, nebo nám můžete rovnou přidat celý soubor (upload), nejlépe zabalený v ZIP nebo RAR pomocí lišty na stránce každé kategorie!
Vaše práce bude oceněna ostatními studenty a ten kdo zašle nejvíce prací, bude mít volný výběr knih z tohoto serveru.
V první kapitole porovnává Auerbach dvě ukázky z klasických starověkých literárních děl, jakožto dva typické protipóly starověké literatury a zároveň jako typické příklady svého žánru. Těmito ukázkami jsou úryvek z Homérovy Odyssey, konkrétně část, ve které stará chůva Eurykleia poznává přestrojeného Odyssea podle jizvy na noze, a část ze starozákonního Obětování Izáka (v podobě jednotně zredigované takzvaným Elohistou).
Bůh je všemohoucí – s tímto jeho přívlastkem, se v Písmu setkáváme velice často.
„Všemohoucí“ je však slovo velice ošidné.. Nejjednodušeji, nejvýstižněji a také nejrychleji řečeno to znamená, že Bůh „všechno může“ – ale pro naše chápání to není tak jednoduché.
Člověk může použít jen dvě základní slovní dvojice ( které lze považovat za základní slova), a proto má dva možné postoje: postoj Já k Ty a postoj Já k Ono, případně On nebo Ona. Samotné Já není nic, protože člověk není na světě sám, Já se vyskytuje vždy ve vztahu k nějakému protějšku.
V předmluvě k této knize Eliade uvádí, že tato práce má slouží jako jakýsi úvod do filosofie dějin, ovšem ne jako rozbor historických událostí. Jde mu hlavně o nástin obrazu archaických společností. Člověk archaických (primitivních, před-moderních) společností nedisponuje stejným pojmovým aparátem jako "moderní" člověk.
Kant Immanulel, Perpetual Peace: A Philosophical Sketch
V této seminární práci se pokusím předložit výklad Kantova díla, K věčnému míru. Toto dílo přináší představu přerodu světa ohroženého nebezpečím válečného konfliktu k světu s všeobecnou mírovým postojem.
Kapitola Platónské pojetí geometrie z knihy Rozpravy s geometrií se zabývá zejména vzájemným vztahem mezi geometrií a idejemi a také tím, jaký vliv mělo toto pojetí geometrie na současnou geometrii. První otázka, kterou si autor klade je otázka vztahu mezi geometrií a idejemi.
Základním problém, se kterým se musí autor na začátku vyrovnat je samotný pojem mýtus. Diskuse o tzv. demytologizaci je podle něj dnes sice aktuální má ale zásadním nedostatek, vůbec si neklade otázku co to vlastně mýtus je a co lze pod tento pojem zahrnovat.
Slovo filosofie pochází z rectiny: FILEIN = milovat; SOFIA = moudrost; FILOSOFIA = láska k moudrosti. Recké slovo filosofos , kterého prý jako prvý uzil Pýthagorás v 6.stol.pr.n.l., tedy oznacuje toho, kdo miluje vedení na rozdíl od toho, kdo vedením vládne - to je vedec.
Uvážíme-li, jak zásadním a nesmazatelným způsobem ovlivnil Aristotelův spis Peri psychés perspektivu pohledu na zkoumání duševního života, po jakou dobu mělo toto dílo v danné problematice výlučné postavení, a že i dnes se těší stálé pozornosti odborníků, měli bychom se cítit téměř povinni, se k němu stále vracet a snažit se o jeho pochopení.
Filosof Aristoleles patřil k největšim postavám světové vzdělanosti.V jeho díle jako by se odrazila vrcholná epocha dějin starověku,kdy po taženích Alexandra Makédonskéko vzala za své stará řecká polis,městský stát,a vzikla velká říše,zahrnující evropu, přilehlou asii a egypt.Aristotelův pohled na svět je dynamický...
Toto téma jsem si vybrala z toho důvodu, že jsem již častokrát přemýšlela o tom, zda pro mne byl některý učitel za dobu mé školní docházky vzorem. Ač jsem přemýšlela jakkoliv, nevybavila jsem si žádného...
Lidstvo má v arzenálu tři druhy zbraní, které může použít. Jedná se o zbraně konvenční, chemické a biologické. Konvenční zbraně jsou všem velmi dobře známé. Jejich ničivé účinky již lidstvo mnohokrát poznalo. V polovině 20. století byly poprvé použity zbraně chemické.
Cílem této studie je: 1. upozornit na význam a důležitost, které současná estetika přikládá dílu pražského rodáka B. Bolzana, 2. přiblížit jeho estetické studie ve světle současných interpretací a 3. zpochybnit převládající a stále znovu opakovaný názor, že dílo B. Bolzana neovlivnilo podstatně vývoj filozofie (a estetiky) u nás.
Ve struktuře světa existuje něco, co známe a vnímáme jako čas. Zdá se jako by se nacházel všude, jako by byl jedním ze základních pojidel vesmíru, jako by obtékal všechny blízké kraje i vzdálená zákoutí temných hlubin.
Každá pospolu žijící skupina živočichů si tvoří a traduje návyky, jak řešit více či méně běžné životní situace (potravní chování, sexuální chování...).
Ve své práci bych se chtěl pokusit artikulovat své názory na některé základní otázky filozofie a potažmo metodologie věd, jež zastávám již nějakou dobu spíše intuitivně a k jejichž zpřesnění, částečné modifikaci a sepsání mi dal popud kurz metodologie věd.
Herakleitos , syn Blosůnův, se narodil někdy kolem roku 540 před naším letopočtem. O jeho životě toho mnoho nevíme. Kolují sice nejrůznější zkazky a anekdoty o jeho činech,nakolik jsou ovšem pravdivé - to už dnes těžko posoudíme.
Překonat Hegela je prý div, ale není prý nic lehčího než se dostat přes Abrahama, kritizuje Kirkegaard postoj svých současníků. Podle něj nečiní velkou potíž pochopit Hegelův systém tak, jako činí problém vcítit se do Abrahama („Pohyb víry provést nedovedu; neumím zavřít oči a vrhnout se do absurdna).
Jan Patočka- Pokus o českou národní filosofii a jeho nezdar
Ústřední otázkou je pro Patočku hledání uceleného obrazu světa a místa lidského bytí v něm. Patočkova fenomenologie usiluje o zrušení bariéry mezi přirozeným světem (= světem, který člověk žije) a světem pozitivní vědy (= světem poznávaných faktů). Svět má význam, nevkládá ho do něho člověk svým poznáním.
Co nahrazuje tato různá pojetí, která jsme se naučili odmítat? Nový rámec pohledů, kterého se tato kapitola týká, je stále v procesu vývoje a konstrukce. Nedá se o něm říci, že je již jasně viditelný nebo spolehlivě doložen nenapadnutelnými důkazy.
Vymezení pojmu, původ oběti, její pojetí ve starověku
Pro moderního člověka je pojem oběť pojmem poněkud rozporuplným. Slyšíme-li dnes toto slovo, vybaví se nám nejspíše hrůzostrašné scény zabíjení bezbranných lidí v současné Jugoslávii či v Čečensku, protože výraz oběť .
Platonova Ústava nám podává jedno z prvních pojetí poezie jako nápodoby. Úvahy o poezii jsou v ní obsaženy v rámci dialogu o ctnosti, který si bere za východisko zakládání ideální obce.
Platonóvy dialogy bývají tradičně interpretovány tak, že Platón vložil své názory do úst Sokratovi, který je potom hájil před svými odpůrci. Pasáže Sokratových odpůrců tak byly považovány za nedůležité ( ve středověku byly údajně dokonce redukovány nebo zcela vynechávány), význam dialogů tkvěl v tom, co pronesl Sokrates.
Hegelovo chápání myšlenky odplaty se opírá o ideu rovnocennosti trestu. Na rozdíl od Kanta se neodvolává na talio, ale prohlašuje, že by to mohlo jít ad absurdum. Poznamenává rovněž, že princip odplaty je požadavek, který připouští určitou přibližnost
ANTROPOMORFISMUS - mimolidským skutečnostem jsou přisuzovány lidské vlastnosti APATHEIA - vlastnost být netečný a lhostejný APEIRON - neomezenost ARETÉ - ušlechtilost, cnost ARCHÉ - základní pralátka, bytí
Snad nikdo z představitelů české buržoazní filosofie nemluvil tak naléhavě proti eklekticismu a myšlenkové polovičatosti jako Masaryk. A snad nikdo z nich nenakupil ve své filosofii tolik eklekticismu a myšlenkové polovičatosti jako on.
