Rozhovory: Vysoké školy a COVID-19

článek Rozhovory: Vysoké školy a COVID-19 9 20

I v září je situace kolem COVID-19 stále aktuálním tématem. Oslovili jsme rektory vybraných vysokých škol v celé ČR s několika otázkami. Krize jako příležitost ke změně, aktivity, do kterých se školy zapojily, co si z krize můžeme vzít jako společnost. Výběr z rozhovorů si můžete přečíst také v zářijovém čísle časopisu.

Všem zástupcům škol jsme položili tyto otázky:

 

  1. Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

  2. Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád/-a vyzdvihl/-a?

  3. Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

  4. Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Odpovědi nám poskytli:

Vyřešte jednou pro vždy školní data a vzdálenou výuku v zabezpečeném cloud řešení od Synology. Získáte privátní chytré NAS zařízení s mnoha integrovanými aplikacemi. Sdílejte digitální výukové materiály, organizujte výuku efektivně a komunikujte s kolegy a studenty bezpečně v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů. Komplexně.

Univerzita Karlova

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA, rektorčlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 UK Zima

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Pokud jde o UK, vyzkoušeli jsme si ve velkém měřítku, jaké to je přenést výuku do on-line formy. A musím říci, že to všichni naše kolegyně a naši kolegové na fakultách zvládli velice dobře. Vyučující na fakultách využívali a stále využívají dostupné on-line nástroje, kterých je opravdu řada. Centrálně jsou na UK podporovány nástroje Adobe Connect, Microsoft Teams, Turnitin a především Learning managment system Moodle, s nímž mají naši učitelé mnohdy letitou a výbornou zkušenost. Byly používány i wikisystémy jako např. wikiskripta a streamservery. Vyučující na jednotlivých fakultách rovněž používali Skype, Google Meet, Zoom a další. Z důvodu zajištění dostatečné informovanosti byla na začátku vypracována metodika distančního zkoušení, kde byly jednotlivé technické možnosti pro zkoušení popsány i s konkrétními způsoby jejich využití.

Do budoucna tedy plánujeme větší zapojení on-line forem výuky, a to všude tam, kde to bude možné.

Dále jsme mohli ukázat, že (nejen) v krizových situacích dokáží vědečtí odborníci poskytnout společnosti nezbytnou podporu. UK spolu s Akademií věd a dalšími vysokými školami nabídla vládě ČR a Krizovému štábu kapacitu svých laboratoří a svou odbornou expertizu ke zvýšení kapacity testování na virus SARS-CoV2. Do této aktivity se přihlásily stovky dobrovolníků. Testovací centra byla vytvořena v Biocevu, kde se testovalo až 300 vzorků denně, na 1. LF UK při VFN a v dalších fakultních nemocnicích v Praze i mimo ni. Studenti i akademičtí pracovníci UK se významně podíleli také na práci testovacího centra při ÚMG AV ČR i při vývoji testovacích kitů na UOCHB AV ČR, který vyřešil kritický nedostatek komerčních souprav. 

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Musím opětovně zmínit a poděkovat například týmu Přírodovědecké fakulty UK a Biocevu, kteří se do boje s koronavirem zapojili, stovkám našich vědců, především pak prof. Janu Konvalinkovi a týmu kolem paní kolegyně Ruth Tachezy z BIOCEVu, za zcela mimořádné nasazení ve velmi obtížných podmínkách nouzového stavu, za jejich nadšení, vynalézavost a houževnatost.

Obrovské poděkování a vděk pak musí mířit k našim studentům. Kolem 3000 studentů medicíny se zapojilo neprodleně do práce v nemocnicích, hygienických službách či na call centrech. Včetně našich studentů z ciziny. Studenti např. Pedagogické fakulty hlídali děti zaměstnancům nemocnic či pomáhali s výukou handicapovaných žáků a studentů. Jejich ochota, nadšení a zápal, jejich pohotovost 24 hodin denně, byly obdivuhodné. Naplnilo mne to pocitem, že si umíme pomoci a že mladá generace není lhostejná či sobecká. Měl jsem z toho velkou radost. Nejen jako rektor, ale i jako občan.

Velké díky patří také všem, kteří velkorysými dary v kritickém období pomohli nastartovat Iniciativu akademických pracovišť, která nabídla své odborné a přístrojové kapacity k testování na přítomnost koronavirové infekce. Významně pomohlo i nové grantové schéma Technologické agentury ČR.

Naše iniciativa ale nekončí, zůstáváme v záloze, a pokud bude potřeba a kritická situace se vrátí, jsme opět připraveni k nasazení.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Podmínky výuky a přijímacího řízení, které bude probíhat od června příštího roku, zajisté přizpůsobíme aktuální situaci, nicméně pevně doufám, že se nebude opakovat to, co v letošním roce a jak přijímací zkoušky, tak výuka bude probíhat dle standardních podmínek.

Samozřejmě jsme připraveni i na možné alternativy výuky i přijímacího řízení v podobném duchu, jako tomu bylo v první polovině letošního roku. Již jsme si vyzkoušeli, že to zvládneme. Pokud by tedy nastaly další komplikace a další zhoršení situace v rámci podzimu, Univerzita má již nyní hotové metodiky, má připravená a doladěná krizová opatření a krizovou komunikaci. Máme teď již samozřejmě proškolené učitele a studenty.

Hned po vyhlášení covidové situace a opatření, byly ze strany UK zavedeny možnosti pro on- line výuku. Mimo jiné i rychlá školení pro tyto kurzy. O ně byl velký zájem ze strany vyučujících hned od začátku. Velkou pochvalu si zaslouží fakulty, jejich spolupráce s rektorátem byla výborná a kooperace probíhala úspěšně. Fakulty byly samy aktivní a skvěle spolupracovaly. Samotní vyučující se též velmi snažili, měli obrovský zájem, aby se rychle a kvalitně vyškolili . Šlo o stovky lidí, kurzy byly vždycky zaplněné. Univerzita k on-line výuce přistoupila velmi zodpovědně a pomáhali jsme si navzájem.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Měli bychom se přestat bát a vrátit se k normálnímu životu. Řada odborníků, kteří po celou dobu pandemie pracovali na různých formách opatření a pomoci se shodla, že ekonomické dopady na společnost mohou být mnohem závažnější než samotný virus, pokud dojde k dlouhodobému omezení života společnosti.

Zároveň bychom se měli zaměřit na prevenci i dalších onemocnění – navštívit praktické lékaře i specialisty, zaměřit se na zdravý životní styl. Z celé pandemie je nutno se poučit a být připraveni. Je docela pravděpodobné, že se takové epidemie mohou v budoucnu opakovat. Zvlášť v čase respiračních onemocněních . A myslím, že neškodí zopakovat, že základem je dodržování hygienických opatřeních a být ohleduplní. A chránit tu skupinu obyvatelstva, která je nejohroženější – seniory.

(zpět na úvod)

Univerzita Palackého v Olomouci
prof. Mgr. Jaroslav Miller, M.A., Ph.D., rektorčlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 UPOL Miller

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Nejen na univerzitě, ale i v celé republice se ukázalo, že jsme pružnou komunitou, která si dokáže poradit ve složitých situacích. To mě těší zejména. Pozitiva vidím především v tom, že nás koronavirová krize ještě více posunula k modernímu fungování v online prostředí, které může do budoucna v mnoha ohledech zlepšit naši efektivitu. Na univerzitě jsme díky nasazení stovek zaměstnanců dokázali pružně reagovat a v rámci daných opatření zachovat potřebný režim na vysokoškolských kolejích, v menzách i na pracovištích. Akademici velmi obratně přepnuli do online formátu výuky, a i díky jejich aktivnímu přístupu a ochotě naučit se novým věcem jsme nakonec nenabrali větší skluz a akademický rok můžeme dokončit relativně „v termínu“. Včetně tisícovek našich zahraničních studentů, kteří „uvízli“ za hranicemi a nemohli se v průběhu března, dubna a května do Olomouce vrátit.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Napříč celou Univerzitou Palackého se zdvihla obrovská vlna solidarity a dobrovolnictví a i dnes s odstupem času jsem na to všechno velmi hrdý. Myslím si, že se více než kdy jindy ukázalo, jak jsou univerzity pro společnost a své okolí potřebné.

Významný podíl na zvládání pandemie koronaviru měla naše vědecká centra, která se výrazně podílela na velkokapacitním testování vzorků na covid-19 a v šibeniční době vyvinula také speciální testovací sady a elektronický systém na zpracování výsledků testování.

Často se hovořilo o stovkách našich studentů lékařských a zdravotnických programů, kteří pomáhali v první linii v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních po celém Česku i Slovensku.

Pomoc však plynula ze všech fakult, a to v té nejpestřejší podobě. Vědci z přírodovědecké fakulty vyráběli stovky litrů dezinfekce a zdarma je distribuovali do hospiců, charit, domovů důchodců, Klokánků a dalších neziskových organizací. Ve Vědeckotechnickém parku UP tiskli na 3D tiskárnách ochranné štíty. Univerzita se stala sběrným místem pro ušité roušky, které naši zaměstnanci následně rozváželi potřebným. Studenti psychologie zřídili speciální online psychologickou poradnu, lidé z cyrilometodějské teologické fakulty poskytovali po telefonu psychickou a duchovní podporu důchodcům nebo třeba obyvatelům z Uničova, Litovle a okolí, kteří se během pandemie na několik týdnů ocitli v karanténě a odříznutí od světa. Na právnické fakultě fungovala bezplatná online právnická poradna, která zájemcům radila s pracovně-právními a sociálními otázkami bezprostředně souvisejícími s koronavirovou krizí. Studenti pedagogické fakulty pomáhali hlídat a učit v mnoha dětských zařízeních. A naši zahraniční studenti obsluhovali speciální anglickou krizovou linku pro zahraniční obyvatele Olomouce, kteří neumějí dobře česky. Další stovky našich studentů a zaměstnanců se do pomoci zapojily prostřednictvím univerzitního Dobrovolnického centra UP.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Osobně doufám, že se v rámci denního studia vrátíme ke „starému“ způsobu výuky v co největším rozsahu. Přeci jen Olomouc je Olomoucí díky čilému ruchu desetitisíců studentů, akademiků a dalších zaměstnanců univerzity. Navíc tradiční kontaktní výuku máloco nahradí. Celá koronakrize nám však umožnila poznat možnosti „elektronizace vysokého školství“ a určitě budeme rádi těchto nových zkušeností využívat. Úspěšně jsme si otestovali, že online lze vykonat přijímací zkoušky, závěrečné zkoušky a obhajoby diplomových prací či semináře pro desítky studentů. V této sféře jsme nalezli dosud nepoznanou „efektivitu“ a je možné, že přijímačky na některé studijní programy či výuka v rámci dálkového/kombinovaného studia bude v budoucnu probíhat výhradně přes internet. Do nového strategického záměru univerzity na příštích deset let ostatně i díky těmto zkušenostem začleňujeme plán „virtuálního e-campusu“, který by fungoval souběžně s tradiční výukou. Nejen pro uchazeče či dálkové studenty může být možnost ucházet se o místo na univerzitě či studovat univerzitu „z pohodlí domova“ vítaným bonusem, který k nám může přilákat další zájemce.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Především mě těší fakt, že i přes výraznou polarizaci, která se ve společnosti v posledních letech projevuje, jsme dokázali, že Češi umí držet při sobě. Je to důkaz, že jsme i přes drobné šrámy stále zdravou společností. Vlna celonárodní solidarity a soudružnosti je podle mě základem, na kterém se dá stavět v postupném zakopávání příkopů mezi neslučitelnými tábory, které ve společnosti vyhloubily poslední prezidentské a parlamentní volby. Těšit nás může také fakt, že Češi stále mají zlaté ručičky a za každé situace si poradí – ať už to bylo spontánní šití roušek, pomoc seniorům a ohroženým skupinám obyvatel či důvtip v překonávání překážek spojených s důslednými a nutnými vládními opatřeními.

(zpět na úvod)

Vysoká škola ekonomická v Praze
prof. Ing. Hana Machková, CSc., rektorkačlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 VŠE Machková

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Stejně jako ostatním vysokým školám se VŠE podařilo rychle přejít na online výuku a musím ocenit zodpovědný přístup studentů i učitelů, který nám umožnil dodržet harmonogram akademického roku. Nemuseli jsme prodlužovat semestr a zkouškové období také proběhlo podle plánu. Naše situace byla složitější proto, že jsme škola opravdu mezinárodní. Jen v rámci výměnných programů vysíláme do zahraničí každoročně více než 1 000 studentů, a ještě více cizinců studuje u nás. Po vyhlášení nouzového stavu začalo „stěhování národů“. Vyzvali jsme naše studenty, aby se vrátili, ale někteří se ani vrátit nemohli, protože se jim nepodařilo sehnat letenky a někteří se dobrovolně rozhodli prožít krizovou situaci v zahraničí. Stejný postup zvolili i zahraniční studenti. Naše výuka online musela proto probíhat i v angličtině, a navíc jsme museli některé kurzy učit dvakrát kvůli časovému posunu v USA (ročně k nám jezdí na studijní pobyt cca 450 Američanů). Hodně složitá byla situace na kolejích. Ale i karantény nakažených studentů, včetně studentů zahraničních, jsme zvládli dobře díky panu řediteli i tomu, že máme řadu budov a celkem 4 000 lůžek. Domnívám se, že jsme tuto nelehkou situaci zvládli zodpovědně, se ctí a mám z toho dobrý pocit.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste ráda vyzdvihla?

Naši studenti se zapojili do dobrovolnické činnosti, například do projektu Spojujeme Česko, jehož smyslem bylo a je propojovat stát a firmy v době mimořádných opatření. V rámci projektu byla vytvořena databáze CoVpoint, na které mohou firmy a stát zveřejňovat nabídky a poptávky. Nabízející si pak vyhledají, kde mohou pomoci, poptávající zase mohou nalézt potřebné pomůcky, vybavení nebo služby. Akademičtí pracovníci se zapojovali zejména formou konzultací k možným řešením ekonomických dopadů krize.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Zatím vyčkáváme a doufáme, že výuka proběhne standardně. Pokud ne, v případě VŠE bude přechod na online výuku velmi snadný. Nemáme žádné laboratoře, takže máme v tomto směru značnou výhodu. Co se přijímacího řízení týče, předpokládám, že některé fakulty začnou ve větší míře přijímat podle studijních výsledků a klesne nám podíl klasických prezenčních písemných přijímacích zkoušek.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Myslím si, že se omezí plýtvání časem i prostředky. Jako rektorka v zahraničí velmi uznávané „business school“ jsem členem řídících orgánů významných mezinárodních organizací, například Evropské univerzitní asociace, EIASM či CEMS. V posledních letech se mi začínalo zdát, že trávím příliš času na cestách a nebyla jsem vnitřně přesvědčena o tom, že je třeba kvůli jednodennímu setkání cestovat například do Jižní Koreje. Ukázalo se, že můžeme komunikovat bez problému online a ušetříme tak spoustu času, peněz a můžeme pomoci i životnímu prostředí.

(zpět na úvod)

České vysoké učení technické v Prazečlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 ČVUT Petráček

doc. RNDr. Vojtěch Petráček, CSc., rektor

Dovolím si tvrdit, že většina občanů České republiky se domnívá, že pandemie nepřinesla nic dobrého. Když se však podíváme na její vývoj, ukázala, že v kritických chvílích se každá země může spoléhat jen sama na sebe a na své vlastní zdroje materiální, technologické a lidské. Univerzity nečekaly a ve spolupráci s firmami vznikly doslova přes noc funkční modely ochranných masek a štítů.   

Na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) se takto v rekordním čase jednoho týdne zrodila ochranná polomaska CIIRC RP95-3D. Získala certifikaci a poskytuje nejvyšší stupeň ochrany FFP3. Vyrábí se pomocí 3D tisku a díky volné licenci ji můžete na příslušném zařízení pro nekomerční účely vytisknout kdekoli na světě. Po intenzivním vývoji a v úzké spolupráci s průmyslovými partnery se vyrábí maska pod označením RP95-M metodou vstřikování plastů v počtu až deseti tisíc kusů denně. Poskytuje přitom nejvyšší míru ochrany na úrovni FFP3 proti mikroorganizmům včetně koronavirové nákazy. Na vývoji respirátoru pro děti spolupracuje CIIRC s Masarykovou univerzitou.

Rád bych připomněl také plicní ventilátor CoroVent, který vyvinul odborný tým profesora Karla Roubíka z Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT ve spolupráci s třebíčskou společností MICo Group. Právě společnost MICo Group začala v rámci licence ČVUT plicní ventilátor vyrábět sériově. CoroVent již získal certifikaci FDA a může vstoupit na světové trhy. Daří se mu i na evropském poli. Získal druhé místo v hackathonu EUvsVirus, který byl největší panevropskou online akcí tohoto typu a který iniciovala Evropská komise společně s Evropskou radou pro inovace. CoroVent se umístil také na 2. místě na hackathonu Hack the Crisis Czech Republic, který pořádala Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. V Evropě v těchto měsících nevznikl žádný obdobný projekt, který by se dostal do fáze výroby a certifikace. CoroVent by nevznikl bez finanční podpory partnerů v celkové částce 29 026 000 Kč. Na ventilátor probíhala sbírka prostřednictvím Nadačního fondu Donio, díky němuž bylo vybráno během dvou týdnů 22 mil. Kč, 5 mil. Kč darovala na projekt přes Červený kříž společnost Coca Cola. Právě díky sbírce a dárcům jsou tyto přístroje okamžitě připravené k použití pro pacienty v ČR, pokud by se pandemická situace jakkoliv zhoršila. Všem přispěvatelům bych tímto prostřednictvím rád poděkoval.  

Ve spolupráci s COVMASK vyvinulo ČVUT celoobličejové masky pro lékaře v první linii. Na jejich designu se podíleli David Miklas, Martin Hřeben, Robin Fišer a Pavel Koníř. Projekt celoobličejových respirátorů byl sestaven z potápěčských masek. Nejprve byl vytvořen prototyp, který byl otestován ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, kde se ověřila jeho funkčnost. Součástí masky je vojenský filtr P3R. Filtrace je 99,999 % a vyšší. Filtr, jenž lze také sterilizovat a opakovaně používat, je oproti FFP3 respirátorům výrazně účinnější. Celkem se vyrobilo 30 000 masek. ČVUT projekt podpořilo a poskytlo odborné zázemí.

Při vývoji adaptéru pro úpravu potápěčské masky na ochranu proti COVID19 se neřešily pouze technické otázky spojené s 3D tiskem, ale bylo nutné také prověřit funkčnost masky při provozu s filtrem. Proto bylo nutné otestovat kvalitu vzduchu v prostoru nádechu masky, a to měřením koncentrace CO₂. Měření prováděl tým specialistů z katedry technického zařízení budov Fakulty stavební ČVUT. Výroba na 3D tiskárnách na Fakultě stavební ČVUT umožnila zajistit ochranné štíty pro řadu zdravotnických a sociálních zařízení po celé ČR a výrobou redukcí k celoobličejovým maskám se významně zapojit i do kampaně skupiny COVID19CZ.

Dne 30. března se zrodila myšlenka využití 3D tiskáren pro výrobu ochranných pomůcek na Fakultě dopravní ČVUT. A během jednoho týdne fakulta vyladila jak výrobu, tak i distribuci. Ve fakultních laboratořích tak vznikaly ochranné štíty i respirátor s výměnným filtrem.

Fakulta strojní ČVUT pomohla neurochirurgům z Nemocnice Na Homolce, kteří si vybrali celoobličejovou masku Easybreath na šnorchlování, pro kterou používali narychlo vytvarovanou redukci z novoduru pro napojení HME filtru. Odborníci z Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky pomohli s návrhem a potom i tiskem prototypu redukce.

Postup na domácí 3D tisk ochranných masek na domácích tiskárnách zveřejnila Fakulta elektrotechnická ČVUT. Cílem bylo poskytnout všem vlastníkům těchto tiskáren ověřený postup na výrobu ochranné masky s vyměnitelným filtrem a na její následné bezpečné používání. Tým spolupracoval s Ústavem imunologie a mikrobiologie 1. lékařské fakulty UK, se kterým testoval možnosti dezinfekce povrchů tištěných masek.

Naši vědci zareagovali obratem na nedostatek dezinfekce na trhu, které vyrobili od 9. března do 30. dubna 2020 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT 112 000 litrů – což je pro přiblížení cca 5 plných silničních cisteren, a to nejen pro potřeby univerzity, ale i IZS hl. města Prahy, nemocnic, pražských městských částí, Horské služby ČR, praktických lékařů, domovů seniorů, dětských domovů a dalších institucí.

To, že použití robotů je ideální tam, kde je prostředí nebezpečné, prokázal robot "pipeťák" z CIIRC ČVUT, který stále pomáhá při testování vzorků lidí s podezřením na nemoc COVID-19 v Nemocnici na Bulovce. Tým studentů a zaměstnanců Fakulty elektrotechnické ČVUT a CIIRC ČVUT připravil několik pipetovacích robotů Eppendorf pro automatizaci testování vzorků na COVID-19. Roboty nyní testují vzorky v laboratořích Nemocnice Na Bulovce, 1. LF UK a FN Královské Vinohrady.

V krizové situaci, kdy se nemocnice připravovaly na zvýšený příjem pacientů, přišla Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT s nabídkou zapůjčení špičkových fakultních přístrojů Oblastní nemocnici Kladno, a.s.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT zahájilo na svém přístrojovém vybavení produkci nanovlákenných textilií využitelných jako filtrační membrány. Materiál je nabízen k dalšímu zpracování výrobcům nebo odběratelům roušek. Tým doc. Lukáše Vojtěcha a Ing. Marka Nerudy z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze se dlouhodobě věnuje výzkumu a vývoji elektricky vodivých textilních materiálů. V rekordním čase tří měsíců v týmu navrhli a otestovali prototyp textilního kompozitního materiálu, který je možné sterilizovat elektrickým proudem. Prototypový kompozit tvoří uhlíkové textilie, nanotextilie a elektrodový systém. Koncept filtru je nyní přihlášen k patentové ochraně a tým hledá partnery pro zavedení do výroby.

Student Fakulty elektrotechnické ČVUT Jiří Kubík navrhl otvírák na zkumavky vyráběný na 3D tiskárně. Používá ho již sedm českých laboratoří a vytisknout si ho může zdarma kdokoliv. Absolventi Fakulty elektrotechnické ČVUT Jan Sova a Jan Kovář již na začátku roku započali vývoj na termokameře Workswell MEDICAS, která je určena pro Screening horečnatých projevů infekčních onemocnění a napomáhá tak v boji proti nákaze COVID-19. Vědci a studenti z Centra umělé inteligence Fakulty elektrotechnické ČVUT spustili projekt FreMEn contra COVID. Jeho výstupem je unikátní aplikace Nebojsa, která poradí, kdy se vyhnout frontám v obchodech nebo přeplněným parkům. Fakulta elektrotechnická se také podílela na webové aplikaci pro práci s historickými prameny HistoryLab.cz určenou pro učitele dějepisu po uzavření škol.

Tři studenti naší fakulty informačních technologií spustili chatbota na webu o koronaviru www.koronavirus24.cz,  který je on-line 24 hodin denně. Odpoví v podstatě okamžitě na otázky týkající se koronaviru. Informace čerpá z veřejně dostupných zdrojů MZ ČR, Státního zdravotního ústavu a zpravodajského portálu ČT24. Fakulta také vypracovala pro novou mobilní aplikaci eRouška nezávislý posudek. Ten potvrzuje, že aplikace dbá na soukromí uživatelů. Aplikace Wowee zase funguje na principu finanční sbírky. Umožňuje finančně pomáhat těm, kteří se v době koronavirové nákazy ocitli v nelehké situaci. Fakulta zapojila fakultní výpočetní cloud CloudFIT do projektu Folding@Home. Ten využívají vývojové týmy po celém světě pro výpočty a simulace při výzkumu léčebných látek. 

V květnu zorganizovala naše univerzita inovační online hackathon. Talentovaní studenti spojili své síly společně s odborníky, aby pomohli firmám, institucím či organizacím vyrovnat se s ekonomickými následky koronaviru a zmírnit dopady současné nepříznivé situace. Vítězem hackatonu je sociální síť sdružující učitele. 

Logistická webová platforma GoDeliver zprostředkovává rozvoz jídla, léků či roušek lidem v karanténě. Projekt funguje na principu zapojení kurýrů-dobrovolníků z řad veřejnosti, kteří rozváží nezbytné prostředky potřebným. Platformu, která původně vznikla, aby pomáhala firmám s rozvážením zásilek, vyvinuli také studenti Fakulty informačních technologií a Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Již několikrát jsem na různých místech děkoval našim odborným týmům a studentům ze všech fakult i součástí a dobrovolníkům za jejich obětavost. Toto poděkování bych rád ještě jednou zopakoval. V této krizi se jasně ukázalo, že univerzity i jejich výzkumné zázemí patří k zásadní a nepostradatelné strategické infrastruktuře České republiky a plní tak třetí roli univerzity.

(zpět na úvod)

Vysoké učení technické v Brněčlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 VUTBR Štěpánek

prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc., dr. h. c., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Bylo určitě inspirativní vidět, kolik našich studentů a zaměstnanců se zapojilo do pomoci v době pandemie. Ať už šlo o doučování dětí na dálku, pomoc seniorům, nebo v případě našich vědců o vývoj zařízení, jako jsou ochranné polomasky, robotická pracoviště pro laboranty, zapůjčení termokamer nemocnicím apod. Myslím, že celá koronavirová krize ukázala, že vysoké školy opravdu neslouží jen k výuce a výzkumu, ale plní i tzv. třetí roli, tedy pomáhají v rámci své společenské odpovědnosti. Za zmínku stojí určitě i rychlost, s jakou přešly porady klíčových orgánů univerzity do on-line prostředí. Stejně tak i výuka se v rámci možností relativně rychle digitalizovala, nicméně osobní kontakt se studenty to nikdy zcela nenahradí.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Tady bude těžké vybrat. Jejich výčet můžete najít na webu www.vut.cz/vutpomaha, ale abych něco zmínil, tak například míchání dezinfekce na Fakultě chemické, návrh ochranné polomasky z elektrofakulty (která pomáhala i zdravotníkům v USA), zápůjčku termovizních kamer pro Fakultní nemocnici Brno, návrh robotického pracoviště, tisk tisíců ochranných štítů, které byly zdarma distribuovány nejen do zdravotnických pracovišť, zapojení studentů do projektu Chcipomoct.cz a mnoho dalšího. Musím říct, že jsem opravdu pyšný na naše studenty i zaměstnance, kteří jakýmkoliv způsobem přispěli k řešení celé situace. Musím připomenout i to, jak se s celou koronavirovou krizí vypořádaly naše koleje, což považuji za velkou pomoc našim studentům.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Letošní přijímací řízení bylo skutečně mimořádné. Na některých fakultách byly přijímací zkoušky zcela odpuštěny, jinde se konaly pohovory například pomocí videokonferenčních hovorů. Stále ale věříme, že v příštím akademickém roce se už budeme moci vrátit k původnímu formátu prezenční výuky a standardním přijímacím zkouškám, jak jsme byli zvyklí z předchozích let. A také věřím, že se nám brzy podaří přijmout i nové zahraniční studenty do anglických studijních programů.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát, z každé krize vychází společnost silnější, protože jde o cennou zkušenost. Řada našich lidí se okamžitě zapojila do pomoci veřejnosti, což plánujeme na podzim letošního roku také ocenit v rámci Akademického shromáždění VUT. Pocit sounáležitosti byl, myslím, velmi silně cítit v celé společnosti. A také je dobré si občas připomenout, kolik věcí v našem každodenním životě považujeme za samozřejmost. Je ale dobré si jich vážit neustále, a ne až když o ně přijdeme. A ještě mi dovolte na závěr požádat: Buďme k sobě ohleduplní, vždyť to vše ještě bohužel neskončilo… Děkuji.

(zpět na úvod)

Vysoká škola chemicko-technologická v Prazečlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 VŠCHT Matějka

prof. Dr. RNDr. Pavel Matějka, rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Krize související s chorobou Covid-19 znamenala pro naši školu (VŠCHT Praha) řadu změn, z nichž část představovala aktuální pozitiva spojená s mimořádně aktivním a zodpovědným přístupem studentů i zaměstnanců k rychlému řešení bezprostředních témat. Velmi si cením dobrovolnických aktivit jak studentů, tak zaměstnanců.

Další změny budou mít dlouhodobý pozitivní dopad jak v oblasti až neuvěřitelného rozvoje flexibilních forem vzdělávání, tak i nových přístupů k vědecko-výzkumným otázkám a jejich řešení v úzké spolupráci s podnikovou, státní resp. veřejnou sférou. Krize omezující cestování zároveň přinesla nové podněty pro inovativní formy internacionalizace na škole a pro efektivní komunikaci v mezinárodní spolupráci.

Krize nás také vedla k hlubšímu zamyšlení nad efektivitou „vzdálené“ práce (nejen z domova – „home office“, ale i z dalších míst včetně stáží v zahraničí), která byla dříve v jisté míře uplatňována u akademických pracovníků. Ukázalo se, že může být užitečná i u dalších pracovníků vysoké školy, například při soustředěné přípravě koncepčních změn na obslužných pracovištích.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Velmi bych vyzdvihl jednak společensky prospěšné dobrovolnické aktivity na pomoc starším a nemocným spoluobčanům, zdravotnickým zařízením, integrovanému záchrannému systému i neziskovému sektoru. Zvládli jsme i administrativní stránku, abychom mohli vyrábět dezinfekci v Technoparku Kralupy a dále ji zdarma distribuovat potřebným subjektům.

Kolegyně a kolegové se zapojili do výzkumných aktivit spojených s vývojem testů na koronavirus SARS-CoV-2, konkrétně připravovali dva důležité enzymy – reverzní transkriptasu a Taq DNA polymerasu, které jsou základem pro stanovení genetické informace SARS-CoV-2. Další kolegové se věnovali návrhu zařízení, které by bezpečně odstraňovalo patogeny z ovzduší při používání klimatizačních a ventilačních přístrojů. Jiní se věnovali desinfekci a opakovanému použití respirátorů. Velmi důležitým rozpracovaným tématem je otázka detekce výskytu virů ve vodách, nebo otázka řešení přenosu virů v/na potravinách. Kolegové se též věnovali vývoji „polštářkového filtru“ pro ochranu před kapénkami pro opakované použití na bázi celulózy funkcionalizované nanočásticemi stříbra, který byl podán jako užitný vzor na Úřad průmyslového vlastnictví.  A takto bych mohl pokračovat. Vyzdvihl bych entuziasmus zaměstnanců i studentů, ať již se jednalo o nové formy vzdělávání, aktuální výzkumná témata či společensky prospěšnou pomoc potřebným.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Připravujeme se na to, že i v akademickém roce 2020/2021 budeme vzdělávat v hybridním módu, tj. vedle potřeby kontaktní výuky v laboratořích či při řešení cílených projektů budeme v nemalé míře využívat elektronické formy výuky, resp. obecněji formy výuky bez bezprostředního osobního kontaktu. Připravujeme i určité formy tzv. virtuální mobility se zahraničními univerzitami.

Přijímací řízení již dnes je z velké míry v elektronické podobě a v tomto přístupu budeme pokračovat.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Z jakékoli krize si lze vzít poučení a krize může být impulzem k nebývalému rozvoji společnosti. Jde o příležitost uvědomit si křehkost naší civilizace a odpovědnost každého z nás v otázce její budoucnosti. Je důležité poznání přírodních i společenských jevů, které krizím předcházejí, resp. je způsobují a dále je provázejí. Za klíčové považuji racionální využití těchto poznatků pro prevenci příštích krizí, resp. omezení jejich dopadu především na základní lidské a civilizační hodnoty. Vzdělanost v souvislosti s řešením krizových situací pokládám za velmi podstatnou společně s pěstováním odolnosti vůči panice, při hrdosti na lidský um a schopnosti, a zároveň pokoře vůči tomu, co nás přesahuje.

(zpět na úvod)

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava

prof. RNDr. Václav Snášel, CSc., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

V první řadě jsme si ověřili, jak rychle jsme schopni reagovat. My jsme se na tuto situaci připravovali v podstatě už od ledna, kdy začal pravidelně zasedat náš Krizový štáb. Ze začátku jsme řešili „jen“ příjezd čínských studentů, postupně se ale nabalovaly další oblasti, které bylo potřeba řešit. Takže pozitivně vnímám to, že jsme potvrdili, že naše Fakulta bezpečnostního inženýrství neučí výborně jen studenty, ale i nás. A samozřejmě některé nové zkušenosti např. z dálkové výuky, budeme aplikovat stále častěji.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Nejde o vyzdvihování aktivit, ale lidí. Naši chemici napříč celou univerzitou vytvořili tým, který pro náš kraj připravoval tisíce litrů dezinfekce. Odborníci na 3D tisk posbírali tiskárny z celé školy i od partnerů univerzity a vytvořili tiskovou farmu, aby zefektivnili tisk štítů pro zdravotníky. Začali jsme chystat nová řešení pro ochranné masky, odběrové sety atd. A do toho všem samozřejmě běžela jejich běžná práce, učili, pracovali na projektech, na zakázkách pro průmysl. Atlas mobility ČR, který využívá náš superpočítač, uměl dát vládě podklady pro jejich další rozhodnutí. Díky sledování mobilních signálů jde totiž výborně sledovat anonymizovaná data o pohybu lidí.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Naše přijímací řízení je v podstatě celé elektronické, tam už žádné změny nechystáme. Co se týká výuky, tam nám začnou od nového akademického roku některé nové studijní programy, o které je dle přihlášek velký zájem. Takže vyučující chystali a chystají podklady pro ně. V řadě předmětů k nám chodí odborníci z praxe, výuka je tedy často složitá na přípravu odbornou i organizační. Ale kolegové z praxe k nám chodí rádi. Pár hodin s našimi studenty jim dá důležitou zpětnou vazbu k jejich oboru a často se pak domluví i na další spolupráci – na diplomových pracích, praxi, částečných úvazcích.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

I přes autonomii univerzit a samostatnost našeho státu, jsme součástí velké globální společnosti. Cokoliv i na druhém konci světa nás může ovlivnit. Je potřeba sledovat dění okolo nás a umět reagovat. Rychle přeskupit týmy a začít hned pracovat na něčem, co společnost potřebuje. A pokud není krize, pracovat na řešeních, která bude možné využít při jiných typech problémů, příkladem je třeba sucho. Toto chování se snažíme učit naše studenty. I když si vyberou pro své studium jeden obor, je důležitý přesah i do dalších, týmová práce a umět svou práci prezentovat. Dnešní doba nám přinesla tisíce různých komunikačních nástrojů a pro svůj nápad můžeme díky nim najít kolegu kdekoliv. Snažíme se studenty maximálně podporovat i v jejich vlastním podnikání. Jako společnost bychom si měli především vzít vzor v tom, že nemáme čekat na pomoc, ale musíme se snažit být aktivní ve všem, co děláme. Změna životního postoje každého jednotlivce může mít dopad na celou společnost.

(zpět na úvod)

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicíchčlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 JČU Jiroušek

prof. PhDr. Bohumil Jiroušek, Dr., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Jako hlavní poznatek z doby koronavirové krize bych zdůraznil soudržnost pracovníků a studentů Jihočeské univerzity, schopnost řešit nastalou situaci operativně, vzájemně si poradit při zajišťování on-line vzdělávání v uplynulém semestru, posílit naše aktivity v oblasti IT, rozvíjet formy vzdálené (distanční) výuky, nalézat řešení pro výdej knih z Akademické knihovny, zajišťovat logistiku návratu členů akademické obce ze zahraničí atd. Věřím, že se nám tak mj. dařilo rozvíjet mnohé přenositelné kompetence, ale také doložit v krizové situaci, že univerzity patří ke kritické infrastruktuře státu. Krizová situace ukázala, že tzv. třetí role univerzity není jen doplněk, ale podstatná součást aktivit vysokých škol, jejich společenské odpovědnosti.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Aktivit Jihočeské univerzity a jednotlivých fakult byla celá řada, zapojili se tak studenti ze všech fakult, namátkou lze zmínit jen některé. Např. zaměstnanci a studenti Katedry medicínské biologie (KME) a Ústavu chemie (UCH) Přírodovědecké fakulty se zapojili do řešení kritické situace s nedostatečnými kapacitami na testování na nový koronavirus SARS-CoV-2 a od 28. března otestovali v BSL2 laboratořích KME 3455 vzorků. Ústav aplikované informatiky Přírodovědecké fakulty JU téměř ve stejný den, kdy laboratoře zahájily testování, začal s výrobou ochranných štítů na 3D tiskárnách (zapojili se studenti i pedagogové), 3D tiskárny využili i pracovníci a studenti Pedagogické fakulty a Ekonomické fakulty a začali na nich také tisknout ochranné pomůcky v podobě štítů a respirátorů.

V nemocnicích, na krizových linkách a v sociálních službách pomáhaly od začátku pandemie stovky studentů Zdravotně sociální fakulty JU. Její výuka je od začátku těsně spjatá s praxí, studenti proto mají kontakty na pracoviště, kde hned začali pomáhat dobrovolně. Mnozí ze studentů působili v první linii: například zajišťovali odběry vzorků z nosohltanu i v terénu, měřili teplotu při vstupu do poliklinik a zajišťovali tam i dezinfekci a instruktáž pacientů, konkrétně v českobudějovické nemocnici pracovali na infekčním, plicním a kardiologickém oddělení, na JIP i na oddělení následné péče. Od poloviny dubna také fungovala na Zdravotně sociální fakultě bezplatná Linka sociální podpory COVID, na které mohli získávat informace lidé, které postihla současná pandemie a potřebovali poradit, zda a jak mohou dostat sociální dávky.

I studenti a pracovníci z ostatních fakult JU se zapojili do dobrovolných aktivit, a nezůstali pouze u šití roušek. Například více než 150 studentů a učitelů zareagovalo na online výzvu Pedagogické fakulty k dobrovolnické pomoci. Ta byla realizována pod mottem: „Pomáhat druhým dává smysl“. Studenti tak od samého počátku pomáhali hlavně s doučováním a hlídáním dětí zaměstnanců, a to hlavně těch, kteří jsou součástí integrovaného záchranného systému. Učitelé Pedagogické fakulty se věnovali i mediální poradenské činnosti v oblasti pedagogiky a psychologie. Ve vysílání Českého rozhlasu České Budějovice radili, jak motivovat děti k učení doma v době koronavirové krize, jak zábavně vyučovat jednotlivé předměty doma, jak komunikovat s lidmi, kteří jsou v karanténě apod.

Teologická fakulta zprostředkovala pro svá klinická pracoviště kontakt se studenty sociální práce, kteří chtěli nastoupit jako dobrovolníci jak do sociálních služeb pro nejvíce ohrožené skupiny obyvatelstva, tak do sociálních služeb, které bylo třeba udržet v chodu (osoby bez přístřeší, osoby ohrožené závislostmi, ap.). Obdobně se mohli studenti vychovatelství zapojit jako dobrovolníci do školských zařízení a do zařízení sociálních služeb pro doučování dětí, které měly ztížený přístup k on-line výuce. Podobně studenti Filozofické fakulty pomáhali učitelům středních škol se zajišťováním distanční výuky cizích jazyků, zejména v maturitních ročnících se podíleli na vedení konverzačních hodin v anglickém jazyce.

Studenti Zemědělské fakulty a Fakulty rybářství a ochrany vod se přes web agroprace.cz zapojili do brigád v zemědělství, které je nedostatkem (zahraničních) pracovníků rovněž citelně zasažené.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Na Jihočeské univerzitě mj. řešíme projekt zaměřený na rozvíjení pedagogických kompetencí akademických pracovníků, inovujeme aktuálně také studentské hodnocení výuky, abychom lépe zachytili zpětnou vazbu na kvalitu výuky (ve snaze ji cíleněji zvyšovat) a posilujeme též aktivity v oblasti distančního vzdělávání. Jednak proto, že to patří ke každé moderní univerzitě (a pracovali jsme na tomu už dříve, zejm. s ohledem na potřeby studentů kombinované formy studia), jednak proto, abychom využili zkušenosti načerpané v období jarního přerušení prezenční výuky.

Konkrétní přijímací řízení je v kompetenci jednotlivých fakult, obecně však nastává přechod na nově akreditované studijní programy, jak vyplynuly z novelizace zákona o vysokých školách.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Na tuto otázku se budou názory nepochybně ještě tříbit, půjde o zkušenosti ekonomické, zdravotnické ale třeba i psychologické, kdy obavy lidí z koronaviru, snahy o regulaci, mohou nabýt až tendencí, které mohou vyvolávat u části společnosti obavy o demokracii a její budoucnost, zvyšovat direktivní opatření. Především tedy bychom měli jako společnost dbát na další rozvoj demokracie jako nejlepší známé formy vládnutí, ale také zamýšlet se nad tím, kde jsou hranice globalizace či naopak potřeba větší míry regionalizace, neredukovat svět jen na materiální stránku, ale uvědomovat si také kulturní a společensko-sociální potřeby člověka.

(zpět na úvod)

Technická univerzita v Libercičlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 TUL Brzezina

doc. RNDr. Miroslav Brzezina, CSc., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Poznání připravenosti lidí na univerzitě, našich vědců, kteří rychle reagovali a pustili se do výroby ochranných pomůcek pro lidi v první linii. Profesoři zapojili své studenty a vznikla iniciativa, díky které se dařilo zásobovat lidi v kraji a po celé republice. Studenti mohli zároveň vidět a zažít profesory v akci, pracovat pohromadě na společné věci často od rána do večera. Věřím, že studenti, kteří prošli takovou krizovou situací, se zase o kousek více přiblížili praxi, kde v rámci svých pracovních úkolů budou muset čas od času své síly podobným způsobem mobilizovat. Snažíme se studenty na provoz v praxi dobře připravit už během studia a od partnerů z průmyslu, škol a institucí máme zpětnou vazbu, že se nám to daří. I proto naši absolventi napříč obory nejsou z těch, kdo by po promocích odcházeli na úřady práce. Koronakrize některé z nich „prozkoušela“ z připravenosti ještě o něco více a i to bychom mohli považovat za přínos neblahé situace. Celkově byl ten zápal na univerzitě pozitivní a sleduji, že něco z té atmosféry přežilo a přeneslo se i do časů po skončení výjimečného stavu.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Dělaly se u nás roušky a filtry do roušek z nanomateriálu a z materiálu typu melt-blown. Tiskli jsme pomůcky pro zdravotníky na 3D tiskárnách, urychlili jsme vývoj systému EpiGIS a epidemiologové ho hned nasadili do terénu při svých šetřeních šíření nákazy. Určitě bych však nechtěl zapomenout na to, jak se zapojili naši studenti. Děkani je oslovili přímo, zda by se mohli zapojit do pomoci, a zjistili, že řada z nich nečekala na tuto výzvu a už někde „dobrovolničí“. V místě svého bydliště, po celé republice. A nebyla to práce v pohodlíčku zápecí: točili se na dvanáctihodinových směnách v triážním stanu u vstupu do nemocnice, pracovali s lidmi v domovech pro seniory, kteří trpěli psychicky, hlídali děti zdravotníkům, aby ti mohli do práce, dezinfikovali sanitky po výjezdech apod. Patří jim obdiv a poděkování. S takovou mladou generací to snad nebudeme mít v této zemi špatné. To je vlastně také velmi pozitivní zjištění.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Musíme být a jsme připraveni na přechod do online režimu výuky, protože hrozí další vlny pandemie. Bedlivě sledujeme situaci také v zahraničí, protože až 10 % našich studentů přijíždí ze zahraničí. Bezpečí studentů i pedagogů je na prvním místě, pokud bychom pro nadcházející semestr nebo akademický rok museli zahraniční cesty vynechat, věřím, že studenti o ně nepřijdou v dalších letech studia. Například na Erasmus+ se vyjíždí zpravidla až ve druhém a třetím ročníku, takže nově příchozí studenti v bakalářském studiu letos o nic ochuzeni nebudou.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Zmobilizovaly se síly a rezervy také odspodu. Na jednu stranu si lidé poslušně nasadili roušky, na druhou stranu se nespolehli jen na řešení daná jim shůry a hodně z lidí, i tady u nás na univerzitě, začalo jednat a pracovat nejen pro sebe a své rodiny, ale i pro slabé, potřebné a pro širší okolí. Byla v tom cítit soudržnost, jaká se pozná jen v době krize. V celé republice a citelně v Libereckém kraji jsme podobnou situaci zažili právě před deseti lety při srpnových záplavách.

(zpět na úvod)

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicíchčlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 VŠTEČB Vochozka

prof. Ing. Marek Vochozka, MBA, Ph.D., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Již velmi krátce po zavedení opatřeních proti šíření COVID-19 jsme registrovali změnu názorů a postojů akademických pracovníků, studentů i veřejnosti k systému vzdělávání a metodám výuky. Určitě proto i osobně vnímám situaci jako významný impulz nejen k diskusi přístupu ke vzdělávání, ale i ke snaze skutečně změny realizovat. Postoje odborné i laické veřejnosti tak mohou být jakýmsi katalyzátorem změn v systému vzdělávání v ČR.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

VŠTE je technickou a ekonomickou vysokou školou s regionálním významem. Naší snahou bylo pomoci na operativní úrovni. Studenti VŠTE se významně angažovali v rolích dobrovolníků - nakupovali pro ohrožené spoluobčany, distribuovali potraviny, organizovali sbírky. Studenti šili roušky, tiskli na 3D tiskárnách štíty.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Roky jsme připravovali infrastrukturu ICT. Nyní však musíme zapracovat elektronizaci výukových materiálů, sjednocení komunikačních prostředků a celkově výuce ve virtuálním prostoru. Nyní se chystáme realizovat plně distanční formou kurzy MBA a BBA, a to i pro zahraniční účastníky. Distanční formou už realizujeme např. studium českého jazyk pro zahraniční zájemce o studium na VŠTE, či zájemce o práci v ČR. 

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Předpokládám, že si všichni odnášíme především poznání, že nic není jisté. Celý svět se nám změnil téměř ze dne na den. Taková situace se může v budoucnu opakovat. 

(zpět na úvod)

Univerzita Pardubicečlánek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 UPCE Málek

prof. Ing. Jiří Málek, DrSc., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Zažili jsme dobu, která změnila naše pracovní i osobní životy. Čas, který nám rutinu změnil v novinku a z komfortu udělal zcela nečekanou výzvu. Myslím, že jsme toto nečekané období nečekaně dobře přestáli. Jsem samozřejmě rád, že se můžeme vracet k normálnímu provozu – k bádání i výuce. Ale jsem rád, že to je s vědomím, že když přijde krize, naše univerzita, akademická obec, zaměstnanci, studenti, všichni táhnou za jeden provaz. Všichni pochopili mimořádnost krize a semknutě pracovali na tom, aby bylo možné při všech omezeních a překážkách zvládnout osobní, pracovní a studijní povinnosti. Zajistili provozní záležitosti univerzity, chod jednotlivých pracovišť, kolejí. Pomáhali řešit řadu nečekaných problémů, cílevědomě organizovali distanční výuku. Studenti prokázali samostatnost, že zvládnou studovat v neobvyklém semestru v domácím prostředí, a to s využitím pro mnohé nových technologií a prostředků, kterými univerzita sice disponovala, ale které svůj velký potenciál a užitek předvedly právě až v takto vypjaté době. Schopnost se adaptovat a přizpůsobit novým okolnostem je velmi cenná zkušeností, která nás posiluje.

Byl jsem mile překvapen, v jaké jednotě jsme dokázali společně řešit nejen situace ve výuce, nebo při badatelské práci, ale i jaká vlna solidarity a empatie se projevila mezi našimi studenty a zaměstnanci, kteří dobrovolně nabízeli svoji pomocnou ruku i mimo vysokou školu.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Snažili jsme se pomáhat organizovaně jako instituce, ale i neorganizovaně dobrovolnickým zapojením jednotlivců a skupin.

Jsem rád, že jako skvěle a moderně vybavená univerzita jsme mohli část našeho zázemí, a to speciální biologickou laboratoř, využít k testování na COVID-19 pro Pardubickou nemocnici a nemocnici ve Vysokém Mýtě. V Centru materiálů a nanotechnologií vyvinuli filtrační komplet s využitím běžných filtračních materiálů (jako např. bavlněná látka nebo polyesterová deka), jehož hlavní výhodou je regenerovatelnost a nízké provozní náklady, a díky tomu je komplet vhodný pro použití především v rozvojových zemích. Na ústavu environmentálního a chemického inženýrství se například začali zabývat zefektivněním ochranného účinku osobních ochranných prostředků vůči COVID-19 biocidní impregnací.

Studenti 3. ročníků studijních programů Všeobecná sestra a Zdravotnický záchranář a všech ročníků Zdravotně sociální péče a pedagogové Fakulty zdravotnických studií aktivně nastoupili do první linie. Byli první v zemi, kdo zorganizoval a provozoval speciální telefonní linku pro odběry pacientů na COVID-19 v krajské nemocnici, ale také pomohli tam, kde to bylo potřeba – v dalších zdravotnických zařízeních a službách.

Studenti dopravní fakulty se například zapojili do projektu „Tiskne celé Česko“ a vyráběli komponenty pro obličejové štíty na 3D tiskárně. Po kompletaci a sterilizaci v Chrudimské nemocnici jich bylo po celé republice distribuováno přes 40 tisíc.

Řada studentů a zaměstnanců se zapojila do pomoci, a to nejen přes speciální skupinu „Dobrovolníci UPCE“ v Pardubicích, ale třeba i v místě svého trvalého bydliště. Sháněli látky, šili roušky, pekli pro záchranáře, hasiče a vojáky. Pomáhali např. i při výrobě desinfekčních prostředků nebo se účastnili velkoplošné desinfekce města. Pomáhali s hlídáním předškolních dětí, doučováním školáků, také v dětských domovech, senior centrech a domech s pečovatelskou službou i v zemědělství. Zapojili se také do pomoci v centrech, která se věnují lidem bez domova a terénní péči o seniory, nabízeli služby osamělým seniorům.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Univerzita Pardubice se chystá od nového akademického roku na běžný provoz. Věříme, že se nevrátí situace z jarních měsíců a pandemii se bude dařit celosvětově lépe zvládat a nebude třeba vyučovat jen na dálku. I když jsme si vyzkoušeli, že to umíme, nepočítáme se zásadním rozšířením distančních forem výuky, ani se zavedením studia zcela v on-line formě, které by znamenalo nutnost tento typ studia nejprve akreditovat.

Už nyní nabízíme na třech ze 7 fakult (Dopravní fakultě Jana Pernera, Fakultě ekonomicko-správní a Fakultě zdravotnických studií) kombinované studium některých bakalářských a magisterských oborů, kde je přesně daný podíl výuky prezenční a dálkové.

Pro akademický rok 2021/22 připravujeme např. nově koncipované atraktivní studijní programy, např. Ekonomika regionálního sportu, Aplikovaná elektrotechnika, Farmakochemie a medicinální materiály, Humanitní studia, Zdravotně sociální péče.

Státní závěrečné zkoušky – tzv. státnice, se nakonec na našich 7 fakultách letos konaly obdobně jako v minulých letech. Jen několik pracovišť využilo např. při obhajobách disertačních prací v doktorském studiu možnost distanční formy. Díky uvolnění opatření a prodloužení termínů však většina závěrečných zkoušek proběhla či proběhne tradičně, podle vyzkoušených a předepsaných standardních postupů. Univerzita totiž prodloužila termíny zkouškového období a posunula další termíny akademického roku tak, aby všichni studenti měli možnost dokončit závěrečné práce i zkoušky. 

O možnostech využití získaných zkušeností z „koronavirového období“ s distančními prvky výuky a vzdělávání, případně i konání zkoušek, které se osvědčily jako užitečné, budeme diskutovat a některé při výuce - podle fakult, oborů či předmětů - určitě využijeme. Například možnost elektronického ověřování znalostí, které si úspěšně vyzkoušela Fakulta zdravotnických studií v červnu tohoto roku, bychom rádi využili pro přijímací zkoušky v příštím akademickém roce.

Při případné další vlně a potřebě zpřísnění opatření jsme připraveni využít prvky vzdálené výuky daleko intenzivněji. Vyzkoušeli jsme si, že v mnohých předmětech lze tento způsob efektivně a plnohodnotně zapojit do výuky.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Důležité je umět se, a to nejen v krizi, zorientovat a mít schopnost na aktuální dění reagovat. Na základě vyhodnocení informací, které mám k dispozici, a kreativního a kritického myšlení koordinovaně přijmout plán a jednat. Mezi naše univerzitní hodnoty, stejně jako ve společnosti, patří mj. jednota, respekt, podpora, partnerství a spolupráce, etické chování a solidarita, také hledání inovativních řešení pro domácí i globální výzvy. Tyto hodnoty jsme právě prodělanou krizí prověřili a naše univerzita se je, kromě kvalitních znalostí, snaží předávat svým studentům, občanům této země.

(zpět na úvod)

Univerzita obrany

brigádní generál prof. Ing. Bohuslav Přikryl, Ph.D.

UNOB má od 1. 8. 2020 novou rektorku, ale protože otázky směřovaly ke zkušenosti z předchozího období, odpovídá dosavadní rektor.

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Univerzita obrany v Brně (dále jen UO) pružně zareagovala na nastalé změny a dokončení zimního semestru i průběh celého letního semestru přizpůsobila nařízeným bezpečnostním opatřením. Stejně tak se přizpůsobila nemožnosti provést přijímací zkoušky prezenční formou ve stanovených termínech.

Krize spojená s šířením Covid-19 nám tak ukázala, že některé věci jde dělat i jinak a často i lépe. Důkladně analyzujeme dopady a přínosy nově zavedených metod a přístupů a osvědčené postupy chceme aplikovat do běžné praxe i v budoucnu. Vhodnost tohoto přístupu nám potvrdily i nově vydané strategické dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, kde jsou také zapracovány poznatky z covidové krize a předpokládají úpravy zavedené praxe, mj. posílením používání distančních forem výuky v prezenčních studijních programech.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Na tomto místě je jistě nezbytné vyzdvihnout nasazení vojenských studentů UO, kdy již na konci března se první skupina vojenských mediků, studentů Fakulty vojenského zdravotnictví, zapojila do vznikajícího projektu chytré karantény a postupně je následovali další. Celkově v průběhu krize působilo na všech krajských hygienických stanicích téměř sto mediků. Pracovali především na telefonních linkách, kde kontaktovali osoby, které se dostaly do potenciálního kontaktu s nakaženými. Další studenti Fakulty vojenského zdravotnictví pomáhali ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a ve vybraných objektech Ministerstva obrany a dalších armádních zdravotnických zařízeních. Vědečtí a pedagogičtí pracovníci fakulty byli také zapojeni do činnosti ústředních orgánů, které měli na starosti boj s koronavirem. Další tým studentů UO působil od konce dubna v rámci Operace Asistence v Nemocnici Mariánské Lázně, kde pomáhal se zajištěním chodu oddělení následné péče.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

V souladu s již zmíněnými strategickými dokumenty Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se UO připravuje na implementaci metod používaných pro distanční vzdělávání do vzdělávání prezenčního. Nadcházející akademický rok 2020/2021 jsme si pracovně nazvali „rokem změn“, kdy máme za cíl důkladně otestovat a analyzovat možné varianty a následně vybrat ty nejvhodnější, které bychom chtěli uvést do plné praxe od akademického roku 2021/2022. Samozřejmě musíme vycházet ze specifik UO, která nám neumožňují např. realizovat akreditovanou výuku zcela distanční formou. Jednak z důvodu, že vojenští studenti v prezenční formě studia mají přípravu na budoucí povolání jako náplň svého popisu služební činnosti, a není možné, aby studovali z domova, kdy by se ani nemohli účastnit povinných vojenských zaměstnání, např. odborné přípravy apod. A také z důvodu specifik některých studijních programů či studijních specializací, kdy se jedná o typické profesní studijní programy - např. vojenští piloti musí absolvovat výcvik na simulátoru a následně musí odlétat povinný počet hodin, stejně tak nelze distančními formami vzdělávání nahradit praktická zaměstnání vojenských mediků. Naopak v případě celoživotního vzdělávání na UO je prostor pro ryze distanční výuku mnohem větší. Jsem přesvědčen, že se nám podaří najít vhodný kompromis, který bude přínosný jak pro studenty, tak pro celou univerzitu.

Co se týká přijímacího řízení, není možné v našich podmínkách zcela upustit od přijímacích zkoušek, vzhledem k tomu, že UO může každoročně přijímat pouze omezený počet uchazečů, který je dán požadavky Ministerstva obrany. Stejně tak i termíny konání přijímacího řízení musí být přizpůsobeny skutečnosti, že uchazeči o studium musí před zápisem do studia splnit podmínky pro povolání do služebního poměru vojáka a absolvovat kurz základní přípravy.

Nicméně již v tuto chvíli UO připravuje přijímací řízení pro další akademický rok ve dvou režimech tak, aby na případnou krizi či omezení podobná situaci s Covid-19 byla připravena. Konkrétní podoba obou variant budou teprve předmětem celouniverzitní diskuze. Přestože osobně považuji za nejspravedlivější přezkoušení uchazečů z požadovaných dovedností, letošní podoba podmínek přijímacího řízení byla výsledkem reakce na aktuální složitou bezpečnostní situaci a byla postavena na konsenzu vedení UO, jednotlivých fakult a možnostech stanovených zákonem 188/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a přijímací zkoušky byly nahrazeny výsledky z vybraných předmětů ze střední školy.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Jako při jiných závažných událostech, se opět ukázalo, že český národ se umí semknout. Náš obezřetný přístup s plošným používáním roušek se ukázal jako vhodné řešení a Česká republika byla dokonce dávána za příklad. Na celé situaci je však třeba vidět nejenom šikovnost a vynalézavost českého člověka, ale také potřebu provést řadu změn vedoucích k přizpůsobení se nové éře. Vzniklá krize nám ukázala, jakými nedostatky trpí naše hospodářství a další odvětví společnosti, včetně všech stupňů školství. Poukázala na to, co je nezbytné, a na co bychom se měli zaměřit v přípravě budoucích generací. Domnívám se, že speciálně vysokému školství, včetně toho vojenského, krize ukázala a s ohledem na aktuální vývoj epidemiologické situace stále ukazuje směr, kterým se musíme ubírat dál.

(zpět na úvod)

Metropolitní univerzita Praha, o.p.s.článek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 MUP Klíma

Prof. PhDr. Michal Klíma, M.A., CSc., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Krize prokázala, že management školy i naši vyučující uměli na tyto změny velmi pružně zareagovat, vedení školy rychle přijímalo promyšlená řešení situace, vyučující se velmi rychle přeorientovali na víceméně plnohodnotnou online formu výuky a zkoušení.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Metropolitní univerzita Praha bezplatně poskytla středním školám možnost využívat online přednášky našich akademických pracovníků, což bylo v době distanční výuky pro středoškoláky vhodným doplněním učiva.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Pokud jde o výuku a přijímací řízení, předpokládáme od října 2020 jejich plné obnovení ve standardní prezenční podobě, ale jsme připraveni případně pokračovat i v online formě výuky.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Měli bychom obdobné pandemické krize, které jistě budou pokračovat, vnímat s nadhledem jako samozřejmou součást našich životů, a nenechat se spoutat přehnaně restriktivními omezeními, která mohou mít dlouhodobě hospodářské, sociální i psychologické důsledky. Poučení pro státní orgány by v tomto smyslu mělo být takové, že v případné podobné krize by už neměly v takto širokém rozsahu vypnout celou společnost. Média by se měla naučit reagovat na takovou situaci rovněž s nadhledem a objektivně. Společnost by měla být kritičtější vůči jednání státních orgánů i médií a neměla by se nechat poslušně svazovat příliš tvrdými restriktivními nařízeními.

(zpět na úvod)

Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.článek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 MVŠO Zimmermannová

doc. Ing. Jarmila Zimmermannová, Ph.D., rektorka

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Z pohledu MVŠO jednoznačně. Jedno staré anglické rčení praví, že překážka je jen převlečená příležitost a v době pandemie to pro nás platilo dvojnásob. Dlouhodobě se snažíme přicházet s inovativními formami výuky, včetně online nástrojů a simulačních her. Například v roce 2018 jsme spustili web edulam.cz, kde uživatel najde řadu výukových videí, která připravovali naši akademičtí pracovníci, e-knihovnu nebo e-skripta. V rámci projektů Spationomy a Spationomy 2.0 také vyvíjíme ve spolupráci se zahraničními partnery nové simulační hry určené studentům. COVID-19 však výrazně urychlil kroky k rozšíření portfolia online výuky. V řádu dnů jsme začali studentům poskytovat online výuku a konzultace přes MS Teams a ve větší míře jsme využívali i online testovací nástroje, například Socrative. Musím říct, že naši vyučující se této výzvy zhostili výborně a online výuka pro ně představovala rovněž novou motivaci a zpestření běžné výuky. Etapa COVID-19 pro nás tedy představuje výrazný posun v digitalizaci a realizaci online výuky a určitě v tomto trendu budeme dále pokračovat. V nadcházejícím akademickém roce budeme studentům poskytovat online konzultace i výuku v rámci všech našich akreditovaných programů. Koneckonců máme pro to ideální podmínky díky dlouhodobé spolupráci s multimediálním studiem BEA Channel, které sídlí přímo v našem kampusu nebo díky kurzům prezentačních dovedností a vystupování před kamerou, které jsme v době pandemie realizovali ve spolupráci s panem režisérem Ondřejem Kepkou.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste ráda vyzdvihla?

Naše škola nemá k dispozici velké výzkumné kapacity a primárně jsme se soustředili na zabezpečení výuky pro naše studenty, snažili jsme se ale plnit i tzv. třetí – společenskou roli. Zapojili jsme se do pracovní skupiny zřízené hejtmanem Olomouckého kraje, která se zaměřuje na pomoc podnikům v Olomouckém kraji. Rovněž jsme nabídli pomoc našim studentům a absolventům při čerpání různých forem podpory pro malé a střední podniky, kterou firmám poskytovaly různé reklamní platformy. Právě marketingové aktivity byly tím prvním, co firmy v rámci své činnosti pozastavily. Dnes, v době, kdy se vracíme k běžnému životu, může být propagace firem a jejich produktů klíčová pro jejich přežití či opětovné „nastartování“. V rámci našich excelenčních týmů pracujeme na analýzách dopadů COVID-19 na ekonomické subjekty a jejich chování. Současně myslíme i na budoucnost a připravujeme ve spolupráci s partnery z Izraele projekt zaměřený na šíření infekčních onemocnění a související aspekty.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

V letním semestru jsme si ověřili, že jsme schopni online výuku realizovat na stejné úrovni jako tu klasickou, probíhající na půdě školy. Připravujeme nové učebny, ve kterých budeme pořizovat záznam přednášek a cvičení pro studenty, aby si je mohli kdykoli pustit a oprášit si své znalosti. Budeme pokračovat v natáčení výukových videí pro web edulam.cz. Online konzultace a prezentace studentů přes MS Teams se nám velmi osvědčili a máme od studentů pozitivní zpětnou vazbu, budeme tedy studentům v rámci jednotlivých předmětů nabízet i tuto formu konzultací a prezentací. Co se týče přijímacího řízení, to u nás zpravidla probíhá ve třech kolech. To poslední je realizováno v polovině září, takže i současní maturanti, kteří kvůli pandemii dlouho váhali s podáním přihlášek na vysokou školu, určitě dostanou příležitost se o studium na Moravské vysoké škole Olomouc ucházet.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Češi si obecně příliš nevěří, nedokáží prodat své kvality a úspěchy tak jako například Němci, Britové nebo třeba Italové. Pandemie nám ale ukázala, že v nás dřímá obrovský potenciál kreativity, že jsme neskutečně flexibilní i solidární. Dokázali jsme překonat řadu překážek, firmy se předháněly s nápady na inovace svého podnikání a často díky pandemii zjistily, že se nemusí bát změn. To si myslím, že je klíčový pozitivní dopad krize. Inovace, změny a možnost zastavit se a zamyslet nad dalším směřováním.

Rovněž se ukázalo, že nepotřebujeme tolik cestovat a nepotřebujeme řadu produktů, například novou jarní kolekci oblečení. To nás může posunout jako společnost k udržitelnosti a ke zvážení priorit.

(zpět na úvod)

ŠKODA  AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. článek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 ŠAVŠ Mertlík

doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Jsem hrdý na to, že ŠKODA Vysoká škola dokázala po ukončení kontaktní výuky v březnu do tří dnů přejít na distanční on-line výuku pomocí nástroje MS Teams, jímž jsou všichni naši studenti, vyučující i ostatní zaměstnanci vybaveni. Vedle komunikace prostřednictvím MS Teams jednotliví vyučující používali další podpůrné nástroje , např. distanční pomůcky v Moodle, elektronická skripta apod. Přednášky a cvičení se zaznamenávaly, takže studenti se k nim kdykoli mohli vracet;  tam, kde to bylo vhodné, používali vyučující k zápisu rovnic, kreslení grafů apod. grafické tablety, takže studenti při výuce viděli doma na obrazovce svého počítače vznik grafu nebo odvozování či řešení výpočtového postupu jako ve třídě na tabuli. On-line výuka probíhala standardně podle rozvrhu, stejně tak konzultace. Namísto fyzického setkávání v posluchárnách a učebnách jsme se tak setkávali v reálném čase on-line v prostorově distribuovaných virtuálních třídách, každý z pohodlí svého domova. Kontaktní výuka a osobní setkáváním nám pochopitelně všem chyběly, protože sociální kontakty nejsou distanční formou zcela nahraditelné. Zato jsme se ale o mnoho mil posunuli v naší schopnosti efektivně pracovat distanční formou a mnozí poprvé poznali a využili její přednosti. V přiměřené míře, která odpovídá potřebám vyučujících a studentů a kterou nám umožní vysokoškolský zákon a akreditační standardy jí i v rámci prezenční výuky chceme využívat i v budoucnosti. Zcela určitě pak v příštím semestru, už proto, že např. ne všichni naši zahraniční studenti budou moci na podzim normálně přijet a účastnit se výuky. Navíc dosud nebyla uvolněna ochranná opatření pro výuku ve školách (15 osob v místnosti, vzdálenost minimálně 1,5 m).

Naši studenti přístup ŠKODA AUTO vysoké školy k výuce v období koronaviru vysoce oceňují. Velmi významný je také tento poznatek: studijní výsledky při výuce distanční formou v některých předmětech, mj. v matematice a statistice, oproti „normálu“ zlepšily. Roli v tom bezesporu hraje možnost opakovaně se při přípravě na testy a zkoušky vracet k nahraným přednáškám a cvičením.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Plně jsme se věnovali výuce, a tak škola jako celek žádné akce typu dobrovolnictví neorganizovala. Pokud se však studenti chtěli do některé z dobrovolnických aktivit zapojit, plně jsme je podporovali, mj. formou dohody na individuálním studijním plánu.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Zápisy v rámci přijímacího řízení lze absolvovat i on-line- student si může vybrat, zda dá přednost prezenční, nebo distanční formě zápisu. Ve výuce hodláme využívat nabyté zkušenosti a tam, kde to je vhodné, používat nadále on-line formu jako doplněk kontaktní přímé výuky, a to už trvale. A jsme připraveni on-line formou kontaktní výuku opět zcela nahradit, bude-li to z hlediska epidemiologické situace potřeba. A již dnes víme, že to bude nezbytné pro část zahraničních studentů, kteří nebudou do ČR moci přijet.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Celá společnost, mj. zaměstnavatelé a zaměstnanci, se naučila, že spoustu věcí včetně mnoha pracovních úkonů lze efektivně řešit na dálku on-line, a home office se stane v mnoha firmách běžnou a rozšířenou věcí. Na druhé straně jsme se přesvědčili o důležitosti mezilidského sociálního kontaktu ve formě osobních setkání „z očí do očí“ – ta mobil nebo Skype nikdy nahradit nedokáží.

Také jsme se názorně přesvědčili o tom, že velké problémy lze řešit pouze otevřenou mezinárodní komunikací a spoluprací. Izolacionaismus, uzavírání do hranic jednotlivých států dočasně zastaví nebo zpomalí šíření virů, ale zvlášť pro malé země jako je ČR způsobí obrovské problémy spočívající v narušení ustálených toků zboží a služeb, stejně jako transferu know-how. Zvlášť to platí pro otevřené exportně orientované ekonomiky. Výsledkem by nutně byl pouze všeobecný nedostatek a zaostalost.  

(zpět na úvod)

Unicorn University

prof. Ing. Jan Čadil, Ph.D., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Ano, přinesla. Naše škola dlouhodobě pracuje na tom, aby byly ve výuce intenzivně využívány informační technologie (koneckonců patříme k velké české IT firmě) a studenti mohli studovat odkudkoli a kdykoli. V současnosti máme všechny studijní opory v online podobě, ve spolupráci s mateřskou firmou Unicorn jsme vyvinuli unikátní výukové aplikace, streamujeme, komunikujeme se studenty pomocí našeho IS. Jsme schopni výuku zajistit ze 100% online. Z toho důvodu jsme se rozhodli k, v českých podmínkách, poměrně průkopnickému kroku, a sice rozjet distanční studium, které bude čistě onlinové. Už jsme pracovali na akreditačních spisech, když přišel Covid 19 a bylo nutné přepnout školu do plně online provozu v podstatě ze dne na den. Takže jsme to udělali – sice asi o rok dříve, než jsme plánovali, ale šlo to překvapivě hladce. Díky koronavirové situaci jsme si tak vyzkoušeli online distanční studium, které chceme v blízké budoucnosti realizovat, de facto „nanečisto“. Je poměrně zajímavé, že studenti i vyučující si na novou situaci rychle zvykli a od studentů jsem dokonce zaznamenal reakce typu „už nechci nic jiného“.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Jak jsem zmínil výše, ve spolupráci se společností Unicorn a nakladatelstvím Unicorn Publishing, které se zaměřuje na online vzdělávání, jsme vyvinuli výukové aplikace nejen pro naše studenty ale i širokou veřejnost. Ty jsme v době koronavirové situace nabídli veřejnosti zdarma. Naše knihy a kurzy jsou vytvořené s cílem vzdělávat pomocí moderních technologií s intuitivním ovládáním a zábavnou grafikou. Kurzy z edice University ocenili zejména vysokoškoláci studující obory zaměřené na IT, business nebo datovou analýzu. Pro žáky základních a středních škol, jsme nabízeli kurzy z edice Red Monster. Široká veřejnost si mohla vybrat z jazykových kurzů nebo se připravit na zkoušku k získání zbrojního či kapitánského průkazu.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Co se týče výuky, tak u stávajících programů prakticky k žádné změně oproti stavu před koronavirem nedojde. Už nyní probíhá výuka s výraznou podporou online formy a elektronických studijních opor a v tom chceme jak u prezenční, tak kombinované formy pokračovat. V těchto programech dojde maximálně k partikulárním změnám, například se nám poměrně osvědčily online konzultace a online workshopy, je možné, že postupně dojde k nahrazení klasických onsite konzultačních hodin touto formou. Je to flexibilnější a efektivnější jak pro studenty, tak vyučující. Co se týče přijímacího řízení, to jsme nyní přepnuli do plně online podoby a funguje to velmi dobře. Tuto formu tedy zachováme i do budoucna.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Určitě hodně, a to v řadě oblastí. Pokud se ale zaměřím pouze na vzdělávání tak předpokládám, že se výrazně otevře prostor pro skutečnou realizaci online vzdělávání. O digitalizaci vzdělávání se dosud sice hodně diskutovalo ale realizace nám jaksi unikala. Přitom zejména ve vysokém školství a podnikovém vzdělávání je to ve vyspělých ekonomikách obrovský trend. Bohužel v České republice, navzdory papírovým proklamacím, existovala (a patrně stále existuje) velká rezistence vůči online vzdělávání. Často narážím na argumenty typu „není kvalitní“ nebo „nedochází k interakci mezi studenty a vyučujícím“ případně odzbrojující „nedokáži si to představit“. Přitom již existuje řada studií, které jasně ukazují na to, že jde o efektivnější formu vzdělávání, která otevírá vzdělání širší populaci, umožňuje větší flexibilitu a dokonce vede k větší retenci znalostí. Jistě, nelze nyní učit vše online, jsou disciplíny, kde to ani nedává smysl, ale řada oborů určitě online učit jde a ukazuje se to i na špičkových zahraničních vysokých školách. Proč by to tedy nemělo jít u nás. Koronavirus nám myslím hodně pomohl v tom, že jsme museli dát online vzdělávání šanci. A myslím, že řada lidí pochopila, že tudy kráčí budoucnost.

(zpět na úvod)

Vysoká škola obchodní a hotelová s.r.o.

PhDr. Ludmila Bartoňová, rektorka

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Krizi v současnosti chápeme jako nedílnou součást našeho života. Ta poslední – celospolečenská, někdy nazývaná „covidová“, prověřila školu ve schopnostech pokračovat dále s výukou cestou jiných vyučovacích metod. Ukázala schopnosti vedení školy i všech akademických pracovníků velmi rychle reagovat na skutečnou situaci, využít metody distanční výuky a rozvinout potřebnou komunikaci se studenty, včetně získávání zpětné vazby ze zvládání nastudované problematiky. Zároveň krize potvrdila, že škola jde správným směrem, pokud se připravuje na zahájení výuky nového studijního programu, který právě s krizí souvisí.

Celospolečenský vývoj v České republice i ve světě ukazuje, že je potřebné připravovat odborníky, kteří budou schopní zajistit bezpečnost lidí obecně, ale i konkrétně v tom, co lidé konzumují, jaká je dostupnost potravin, odkud se k nám potraviny dostávají a jaký mají vliv na zdraví obyvatel.

Na tuto skutečnost reagovala Vysoká škola obchodní a hotelová již před krizí tím, že připravila profesní bakalářský studijní program s názvem Bezpečnost společnosti – potravinová bezpečnost. Program byl předložen Národnímu akreditačnímu úřadu po vysoké školství a po stanovených procesech schválen k výuce na Vysoké škole obchodní a hotelové Brno jak v prezenční, tak i kombinované formě výuky. Probíhající pandemie COV-19 ukázala, že právě takové studijní programy mohou připravit odborníky na bezpečnost obyvatelstva především v gastronomii.

Cílem bakalářského studijního programu Bezpečnost společnosti - potravinová bezpečnost je připravit prakticky a teoreticky vzdělané odborníky pro široké uplatnění v gastronomii. Studijní program poskytne studentům získání odborných znalostí a dovedností (z oblasti potravinové bezpečnosti, gastronomie, analýzy rizik, ochrany obyvatelstva aj.), také všeobecné znalosti (z ekonomiky výživy a stravování, jazykových a komunikačních dovedností, managementu, veřejného práva, logistiky, udržitelného rozvoje aj.).

Uvedená krize prokázala, že směrování výuky ve škole i k problematice bezpečnosti může vhodnou formou doplňovat nabídku současných studijních programů.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste ráda vyzdvihla?

Jednalo se zejména o aktivity spojené s náhradou plnohodnotné výuky studentů, kteří pochází nejen z České republiky, ale i Slovenska, Ukrajiny, Izraele, Ruska, Kazachstánu a dalších zemí. Zvládnutí výuky umožnilo ukončit semestr akademického roku v souladu s platným harmonogramem. Vše vyžadovalo odpovídající zapojení akademických pracovníků, kdy většina poznala, že forma distanční výuky (výuky na dálku) je náročná.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Krize ukázala reálnou potřebu vysoké školy být na uvedenou situaci řádně připraven. Vyplývá z toho zejména příprava výuky v distančním vzdělávání a to i pro prezenční studium v plném rozsahu všech předmětů, včetně odborných praxí. Je potřeba dosáhnout schopnosti zahájit takovou výuku doslova ze dne na den. Zkušenost, kterou přinesla poslední krize, ukazuje, že takovým způsobem bude žádoucí myslet ve všech oblastech společnosti a krizový management se stane významnější součástí každé profese. Opatření, které škola již přijala, směřují k výuce formou dostupných multimediálních prostředků a současně jsme připraveni uvedenou formou realizovat i přijímací řízení.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Kdo je připravený, není překvapený. Krize odkryla ve společnosti mnoho nedostatků, které jsme zcela neuměli předpokládat, protože forma krize byla jiná než doposud, nepoznaná a z tohoto důvodu nastalo velké množství situací, které doposud nebyly ve společnosti řešeny. Lze předpokládat, že každá společnost si uvědomuje, že se něco podobného může opakovat. Proto bude potřebné s takovým druhem krize počítat a připravit se na ni.

(zpět na úvod)

University of New York in Prague, s.r.o.článek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 UNYP AA

Andreas Antonopoulos, M. Eng., MBA, Ph.D., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?  

Koronavirová krize byla a stále je nečekanou a bezprecedentní situací, která mnohým organizacím způsobila nevídané potíže. Na University of New York in Prague máme krizový plán, který byl implementován už na konci ledna. V momentě vyhlášení nouzového stavu jsme tedy byli dobře připraveni na zavedení nových bezpečnostních opatření a mohli se zaměřit výhradně na podporu našich studentů. Krizové situace s sebou však obecně nepřinášejí pouze negativní dopady. Na UNYPu se nám podařilo zavést nové procesy a nastavit standardy, ze kterých budou dlouhodobě profitovat jak studenti, tak i fakulta. Velmi příjemným zjištěním byl i fakt, že jsme v těchto podmínkách fungovali jako sjednocená komunita s jasnou vizí – poskytovat našim studentům to nejlepší vzdělání i v podmínkách přísného dodržování bezpečnostních opatření. Všem studentům i zaměstnancům se podařilo adaptovat na online prostředí velmi rychle, přičemž naše UNYP komunita přijala krizi jako výzvu, a s tou se vypořádala fantasticky. Musím říct, že studenti hráli důležitou roli v přesunu veškeré agendy do online formátů. Největším přínosem krize je pro UNYP konkrétně zjištění, že jsme připraveni čelit těmto situacím lépe než kdy dřív a jakožto soukromá univerzita víme, co dělat a jak jít za hranice toho, co se očekává a udržovat ty nejvyšší akademické standardy, nezávisle na tom, zda se jedná o virtuální nebo standardní výuku na univerzitě. 

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

Situace eskalovala velmi rychle a my stejně jako ostatní univerzity následovali instrukce vlády, které se měnily doslova každý den. Pečlivě jsme monitorovali situaci a dělali pouze promyšlená rozhodnutí. Příprava na tento scénář naštěstí na UNYPu začala už na konci ledna, kdy jsme začali aktivně analyzovat možnosti příchodu obdobné situace. S příchodem oficiálních opatření jsme tedy byli výborně připraveni na přechod do virtuálního vzdělávacího prostředí. Naše IT oddělení velmi tvrdě pracovalo na tom, aby byl tento přechod pro všechny co možná nejhladší. K tomu jsme dělali vše pro to, abychom neustále komunikovali změny se všemi studenty i zaměstnanci a udrželi všechny naše administrativní procesy a služby v chodu na plný plyn. Přijímací oddělení fungovalo jako obvykle a všechny Dny otevřených dveří byly přesunuty online. Studentské služby taktéž nadále poskytovaly maximální podporu online, stejně jako náš program “Student life”, díky kterému se nám podařilo upevňovat a prohlubovat jakýsi pocit vzájemnosti, a to zejména díky online eventům jako např.:

  • Psychologické webináře
  • Virtuální TEDx setkání
  • UNYP webináře se členy fakulty a jejich hosty
  • Instagramové soutěže pro studenty

Všechny univerzity se musely adaptovat co nejlépe a na základě vládních opatření. Hlavní otázkou ovšem zůstává, jak se jim podaří připravit na podzimní semestr. Jaké strategie a změny budou implementovány? Které změny už zůstanou napořád a budou ku prospěchu věci? UNYP je například první univerzitou v ČR, která spojila síly se společností Perlego a začne poskytovat svým studentům knihy a učebnice online a zdarma. Tento krok studentům poskytne více než 300 tisíc titulů dostupných odkudkoli na světě. Také usilovně pracujeme na nové strategii týkající se bezpečnostních a hygienických opatření s cílem maximálně chránit studenty v rámci pohybu na univerzitě. Více konkrétních informací snad budeme schopni sdílet v následujících dnech.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Co se týče legislativních regulací a restrikcí, které jsou aktuálně platné, stále je tu více otázek než odpovědí. Nicméně můžeme říct, že jsme připraveni začít semestr v září, přičemž nabízíme několik variant studia zahrnující online studium, klasické studium na univerzitě a dokonce I zkrácený 90-ti denní formát semestru, který bude začínat v říjnu. Naším cílem je zaručit co možná největší komfort začínajících i současných studentů a uspokojit potřeby týkající se jejich bezpečí.

Vždy jsme věřili v individuální přístup ke každému jednotlivci. Pro to děláme maximum a cítíme, že i naše standardní procesy splňují požadavky tohoto náročného období. Na UNYP se lze hlásit v průběhu celého roku, což studentům umožňuje podat přihlášku, kdykoli se cítí připraveni a mají pocit, že splní všechna kritéria přijetí s tím, že mohou začít studovat vždy v následujícím semestru.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Celospolečenské přínosy krize v zemích jako ČR můžeme pozorovat v reakcích na restriktivní opatření, kdy byla pozorovatelná jakási vzájemnost a ohleduplnost ke svému okolí. V ČR se opatření podařila prosadit bez frustrace a protestů, nošení roušek pravděpodobně zachránilo tisíce životů a zastavilo exponenciální šíření viru. Každý občan upřednostnil potřeby ostatních před těmi svými. V kontextu toho, jak se pandemie vyvíjí, pevně doufám, že toto nesobecké chování budeme pozorovat i nadále.  

COVID-19 je stále ještě probíhajícím testem naší lidskosti a našich hodnot, podpůrných sociálních systémů a vlád. Hlavním výstupem této krize je z mého pohledu ujištění, že nic nelze brát jako samozřejmost. Život je vzácný, svoboda neocenitelná a my jako společnost musíme být s pokorou otevřeni všem pravdám.

(zpět na úvod)

Vysoká škola finanční a správní, a.s.článek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 VŠFS Šenkýřová

Bohuslava Šenkýřová, rektorka

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Změny jsou přirozenou součástí života. Změny jsou život. Kdo se s nimi nedokáže vyrovnat, ten má často smůlu. Hodnotit, zda krize přinesla něco pozitivního naší univerzitě, se mi zdá poněkud předčasné. Myslím, že „krize“ pro vysoké školy ještě zcela neskončila. Nastartovala řadu pozitivních i negativních procesů a ne všechny mají již svůj „konec“. Krize určitě některé změny související se strategickými záměry univerzity urychlila.

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste ráda vyzdvihla?

Naše univerzita, vzhledem ke svému zaměření, bohužel, nevyráběla ani roušky ani jiné pomůcky. Z vlastních finančních prostředků jsem proto věnovala třem zařízením pro seniory nakoupené roušky a finanční obnos. Praze 13 – starosta je náš absolvent, Praze 5 – ve Vltavské máme pronajaté prostory a Praze 10 – kde má naše univerzita sídlo již téměř 20 let, jsme dlouholetým partnerem a věříme, že budeme i nadále. Jsme ale univerzita se dvěma novými ubytovacími campusy, ve kterých bydlí studenti nejen z naší univerzity. Proto jsme řešili mnoho příjezdů studentů, kteří se vraceli ze zahraničí, a zajišťovali jejich karanténní pobyty. Podařilo se všechno zvládnout bez pozitivního covidového nálezu. Většina pokojů má vlastní sociální zázemí a kuchyňku, což je velká výhoda oproti běžným kolejím. To je velký bonus i pro příští akademický rok, pokud se k nám vůbec do ČR zahraniční studenti dostanou.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Většina škol již v době koronavirové realizovala výuku on-line. Ta sice neodpovídá formě schválené Národním akreditačním úřadem, byla ale povolena zvláštním výnosem MŠMT. Jeho platnost však skončila. Naštěstí NAÚ je, vzhledem k situaci ve světě, pro příští akademický rok poněkud benevolentní a do vydání metodiky, event. technické novely zákona bude tolerovat větší podíl nekontaktní formy výuky, než kolik měla vysoká škola schváleno v akreditovaném studijním programu. Konec konců on-line výuka je směr, kterým se vydává řada světových univerzit. Tato forma však není vhodná pro všechny studijní programy. Proto všichni doufáme, že se „poblázněný“ virus i svět uklidní, studenti budou dostávat víza a přiletí do ČR. Přijímací řízení na VŠFS běží non stop a podle situace upravíme organizaci příštího akademického roku. Pro on-line výuku máme vybavenou řadu učeben a zejména studijní programy v angličtině budeme učit tímto způsobem. Současně intenzivně pracujeme na distančních formách některých studijních programů.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Covid-19 otevřel otázku odpovědnosti a svobody, jako by tyto dvě hodnoty stály proti sobě. Náš názor je, že čím víc cítíme svou odpovědnost, tím jsme svobodnější. Někdo si ale myslí, že se naopak osvobodí, když se odpovědnosti zbaví. Takoví lidé by se měli z tohoto dobrodružství poučit. Jsme tady, jak říkala moje babička, jen na návštěvě …

(zpět na úvod)

Vysoká škola logistiky o.p.s.článek rozhovory rektoři a COVID-19 9 20 VŠLG Cempírek

prof. Ing. Václav Cempírek, Ph.D., rektor

Často se hovoří o krizi jako o příležitosti ke změně. Přinesla Vám něco pozitivního?

Zda krize přinesla i pozitiva uvidíme na konci kalendářního roku po hospodářských závěrkách, kdy budeme vědět, jaké jsou ztráty, a dozvíme se, jak dlouho tyto ztráty budeme umořovat. Výpadky v příjmech ztíží sestavu rozpočtu pro nový hospodářský rok, což se projeví i v rozpočtovém určení daní jako příděl finančních prostředků pro státní správu a samosprávu. Jako pozitivní lze vnímat skutečnost, že celosvětová pandemie uzavřela toky zboží v globálních dodavatelských řetězcích, došlo k uzavření mnoha výrobních provozů. Dnes si klademe otázky spojené s restartem regionálních dodavatelů u některých věcí a produktů, aby tato situace se již neopakovala. Zkrácení přepravních tras se projeví v menším zatížení životního prostředí. Krize nám otevřela oči a prokázala, že nekonečný růst není možný ani nutný.  

Jaké aktivity, do kterých se Vaše škola zapojila v reakci na opatření spojená s Covid-19, byste rád vyzdvihl?

V období, kdy nebyla přímá výuka na počítačích v odborných učebnách Vysoké školy logistiky, došlo k jejich zapojení do projektu Folding@home. Jednalo se o projekt distribuovaných simulací skládání proteinů, které se staly důležitou součástí hledání řešení pandemie Covid-19.

V průběhu měsíce května po částečném uvolnění preventivních opatření vyhlášených v souvislosti s nouzovým stavem mohly již menší skupiny studentů konzultovat ve škole, jsme si byli vědomi hodnoty lidského zdraví, a proto jsme přistoupili k zajímavému řešení. Ve snaze minimalizovat dopad negativních důsledků ve spojitosti s pandemií jsme přistoupili v rámci dlouhodobé spolupráce se společností  Spanner SK z Povážské Bystrice k instalaci dezinfekční brány do hlavního vstupu budovy školy. Jedná se o inovativní řešení určené na bezkontaktní dezinfekci osob a předmětů s kapacitou až 700 osob za hodinu.

Jaká opatření a změny plánujete pro výuku a příští přijímací řízení?

Dlouhodobé omezení výuky nás motivovalo s pomocí studentů přijmout taková opatření, aby bylo odučeno celkové penzum v jednotlivých předmětech, jako za standardního stavu. Okamžitě jsme využili systém Moodle pro testování a zkoušení studentů a zadávání úkolů, systém Teams pro přednášky a komunikaci se studenty. Nastavení opatření a podmínek pro přijímací řízení v případě nové pandemie nelze předjímat, vždy se budeme muset řídit konkrétními pravidly vyhlášenými Vládou ČR.

Co si z krize můžeme vzít jako společnost?

Byla to největší krize v mírové době, která zasáhla plošně území celé republiky včetně kontinentů. Nikdo neměl s řešením žádné zkušenosti, proto i první reakce na vládní úrovni k zvládnutí pandemie byly chaotické a neprofesionální. Postupně byly zpřesňovány podmínky pro zabránění šíření viru a precizovaly se opatření v souvislosti s pohybem osob. Určitě při případném dalším pandemickém krizovém stavu musí být logistické procesy zvládnuty na vyšší a efektivnější úrovni. Jako společnost si z krize odnášíme větší vděčnost. Objetí, společné oslavy, bezstarostná blízkost, to nám chybělo tak moc, že si toho budeme cenit mnohem více. Lidé k sobě byli pokornější a do mnoha z nich se opět navrátily morální hodnoty. Snad tyto atributy se navrátí s dlouhodobější platností.      

(zpět na úvod)

 

Zdroj obrázku k článku:

Designed by kjpargeter / Freepik

 

31.8.2020